Kdo jsem a co nabízím

      Jako terapeut i jako člověk jsem ovlivněn konstruktivistickou filosofií, tzn. že se na realitu světa dívám jako na souhrn mých vlastních konstrukcí, předpokladů, lpění a interpretací a snažím se tomu takto porozumět. Nehledám žádnou opravdovou pravdu, víru či dogma. Hledám nespoutanost myšlení, schopnost přijímat nové a opouštět staré, schopnost zvládnout to, co se zdá neřešitelné. To vyžaduje častou sebereflexi i reflexi pocitů a projevů chování klientů. Taková je cesta, kterou jdu, cesta obyčejného pozorovatele. To je to, co ze sebe dávám při své práci.  


     Psychoterapii a poradenství v oblasti osobního rozvoje se ve své soukromé praxi věnuji od roku 2001. Po předchozích zkušenostech v práci s poškozenými, svědky, podezřelými a obviněnými v praxi kriminalisty to byl pro mne přirozený vývoj, když jsem se rozhodl jít v životě dál. V té době jsem neměl dostatek znalostí, ale ani odvahy, se do terapeutické práce hned pustit. Trvalo to šest let, než se v mém životě objevila regresní terapie. Byl to nástroj, díky kterému jsem mohl nahlížet na problémy mých raných klientů jako na srozumitelný sled příčin a následků. Zejména v práci s psychosomatickými obtížemi to vše dávalo smysl. Díky výcviku v nehypnotických regresních technikách a následné praxi jsem se pustil na plný úvazek do práce a vzdělával jsem se v kauzalitách.

     Postupem času jsem však zjišťoval, že moje terapeutická výbava je nedostatečná. Co fungovalo u psychosomatických obtíží, nefungovalo např. při zvládání nevěry partnera nebo při pracovních konfliktech. Stávalo se, že jsem byl během terapie zcela bezradný a pomáhaly mi jen mé životní zkušenosti, zejména osobní sebezkušenost v individuální a skupinové terapii, jenž mi umožnila zvládnout mou vlastní závislost. Začal jsem uvažovat o nějaké formě dalšího vzdělání, které by mi přineslo možnosti nových poznatků, a které by mě směrovalo více do profesionálních přístupů v psychoterapii. Nakonec jsem se rozhodl pro komplexní výcvik v systemické psychoterapii, neboť mne oslovilo kromě jiného to, že "systemika" na člověka pohlíží jako na uzavřený systém, do kterého nelze nic jen tak vložit. Je možné mu pouze pomáhat odhalovat jeho vlastní zdroje vedoucí k řešení jakékoli náročné životní situace. Zároveň, v té době, pro mne bylo velmi důležité mít o svém psychoterapeutickém vzdělání osvědčení od renomované autority. Dnes děkuji prozřetelnosti, že mé kroky vedla tímto směrem, neboť jsem našel to, co je mi blízké, co bylo ve mě a co se díky psychoterapeutickému vzdělání mohlo rozvinout.