Žárlivost

08.03.2020

© Ivan Olenič 

     Vzorný a věrný manžel přišel po celodenní práci domů a nikdo ho nevítal. Pomalu se převlékl, umyl si ruce a šel zkoumat zásoby v lednici. Nic. Zklamání se zdvojnásobilo. Jeho vzorná a věrná manželka není doma, večeře není připravená, dokonce nádobí od snídaně není umyté! Poplašné signály v hlavě se rozeřvaly. Pohled kontrolora začal putovat po bytě. Všechno se zdálo normální, nic na sebe neupozorňovalo, ani o ničem nevypovídalo. Venku se stmívalo. Muž si začal klást otázky, proč je doma sám, když se tolik těšil. A dokonce pocítil smutek. Umyl tedy nádobí, doběhl do obchodu pro večeři a najedl se. Venku již byla tma a za rozsvícenými okny protějšího domu tušil rodinou pohodu. Dal manželčinu večeři do lednice a začínal být nervózní. Znovu prošel celý byt a hledal stopu, opěrný bod nebo informaci, která by ho zklidnila. Žádný vzkaz, nic. Když se cítil nejopuštěnější, vzpomněl si na souseda. Je vždy takový svěží a navoněný, žije sám, kdoví z čeho. Poslední dobou se s ním manželka často vybavuje. Půjde se tedy zeptat, tím nic nezkazí.

      Sousedův zvonek vrčí, ale nikdo neotvírá. Pozorně naslouchá tichu za dveřmi a pak uslyší šramot. A zase ticho. Že by nebyl doma? Každý večer je přeci doma. Znovu a znovu vyzvání, ale dveře zůstávají zavřené. Vrátí se tedy domů a čeká. Je schlíplý a bezradný, jen představy dostávají sílu. Ona je s ním! Nejdřív to začalo zlehka, ale myšlenka se stále vracela. Oni přeci musí být jedině spolu! Kde by jinde byli? Vzpomněl si na šramot. Začal tušit, že se před ním schovávají vedle v bytě a smějí se mu. Milují se. Pustil fantazii z ohrádky a nechal se deptat jejími obrazy. Po tolika letech společného života jeho žena miluje někoho jiného. Nebo ho nemiluje a schází se s ním jenom kvůli tomu! Ne, to přeci nejde! Vždyť on je dost silný, vždy milý a něžný. Uviděl sousedovy velké a chlupaté ruce, jak hladí manželčino tělo. Slzy mu zalily oči a cloumal s ním vztek. V duchu opakoval stále ošklivější slova na adresu své ženy ale neulevovalo se mu. Ano, má ráda chlapy a kdyby si jí víc hlídal, určitě by se to nestalo. A je to vůbec poprvé? Co když ho takhle podvádí celý život? Určitě! Ty její časté bolesti hlavy a stále nové parfémy a prádlo. Proč to? Teď to konečně chápal. Dohady mizely z jeho mysli a pocit zcizeného majetku začal převažovat. Proč mu tohle dělá , když ji tak moc miluje? Začal hledat důkazy o svém ponížení. A našel. Jízdenky, nový intimsprej, jemu neznámé kombiné a to nejhorší, chlup na manželčině posteli. Tak je to pravda! Byl jako šílený a pobíhal po bytě s červenýma očima. U souseda bouchly dveře. Jakto, že teprve přišel domů? A kde je moje žena? Krev se vařila a žíly na spáncích divoce pulsovaly. Ona má určitě ještě někoho jiného! Kolik těch chlapů vlastně má? Co dělá celé dny, když je tu sama? Nebo není? Já jí zabiju! Nebo radši zabiju sebe!  

Zazvonil telefon. Vzal sluchátko a jeho vzorná a věrná manželka prosila jeho, svého vzorného a věrného miláčka, aby už konečně pro ni přijel k jeho rodičům. Byla smutná z toho, že si ji nevyzvedl večer, tak jak jí ráno slíbil. Kde se vůbec toulá, nemá náhodou nějakou ženskou?
Vzorný, věrný a žárlivý manžel se oblékal a cítil obrovskou úlevu. Teď si uvědomil, jaký byl hlupák, jak se nechal strhnout těmi tak legračně poskládanými okolnostmi.

Jenže, čí je vlastně ten chlup?!

Share