systemická psychoterapie

Systemická terapie je směr psychoterapie, ve světě jako obor vznikla v roce 1982. Jejím filozofickým pozadím je radikální konstruktivismus a sociální konstrukcionismus. Je jednak reakcí na rozvoj přírodních věd a kybernetiky „sebepozorujících se systémů“, jednak vznikla z potřeby překonat expertní modely rodinné terapie: terapeut je zahrnut do problémového systému klientů a společně s ním tvoří terapeutický systém. Léčba již není kauzálním děním, ale navyšováním příležitostí zasahovat do systému zevnitř. Pomoc má být užitečná, respektující a naplňující estetická kritéria. Významým prvkem léčby je zahrnutí kontextu (životní situace klienta, kultury a poslání pomáhající organizace, jakož i sebedefinice terapeuta). Dalším vymezením může být: s minimem prostředků dosáhnout maximální změny (změna druhého řádu je především změnou myšlení klientů, od níž se odvíjí vše další). Systemická terapie se jako svébytný směr rozšířila po světě i u nás. 

 

Též pro kulturu systemických terapeutek a terapeutů platí, že detailně spolupracovat (s klientem, spolu navzájem) při hledání a upevňování nových životních strategií je dalekosáhle účinnější než využívat jednostranných strategických postupů.

 

original text: cs.wikipedia.org/wiki/Systemická_terapie